Sádlo a škvarky

Škvaření vepřového sádla a škvarky

• 1000 g syrového vepřového hřbetního sádla bez kůže
• 1 polévková lžíce mléka na škvarky - nemusí být

Jak na to

- syrové sádlo nakrájet na kostky

- pomalu zahřívat, promíchávat

- vyndat škvarky, sádlo přelít do vhodných nádob 

- na zbytku sádla vyškvařit škvarky dočervena

 .

Voňavé, doma vyškvařené sádlo je záležitost k nezaplacení.
V kuchyni má široké uplatnění, využijeme ho na smažení, vaření a pečení slaných i sladkých jídel.
Na škvaření je vhodné sádlo hřbetní. Ideální je, pokud seženeme alespoň 4 centimetry vysoké. To ale není v dnešní době nic jednoduchého, chov prasat je na ústupu a na zabijačku jdou čuníci mladší, takže není kde brát.


Příprava

Syrové sádlo nakrájíme na malé kostky, zhruba dva centimetry velké.
Lepší se pracuje se ztuhlejším sádlem, proto ho z lednice vyndáme těsně před krájením.
Na škvaření vybereme silnostěnný hrnec, nejlépe litinový.
Pokud ho nemáme a máme plynový sporák, je fajn použít pod hrnec kulatou litinovou podložku.


Škvaření

• Kostky sádla nasypeme do studeného hrnce.
Začneme ho na velice mírném plameni zahřívat.
Hlavně ze začátku hodně mícháme, abychom předešli připálení.
Pro vyloučení rizika připálení můžeme před začátkem škvaření nalít do hrnce 2 až 3 polévkové lžíce studené vody.

• Po chvilce se sádlo začne rozpouštět, hladina bude čím dál víc stoupat.
Průběžně promícháváme, teplotu sporáku neustále udržujeme na nízkém stupni.
Ideální teplota škvaření je kolem 120 °C.

• Přibližně za 2 hodiny přestane sádlo pěnit, škvarky se začnou zbarvovat dozlatova.
Hrnec se sádlem odstavíme ze sporáku.
Škvarky přendáme děrovanou naběračkou do mísy nebo na hluboký talíř.

• Hrnec necháme chvilku v klidu stát, všechny drobné kousky ze škvarků klesnou ke dnu.

Uskladnění

Sádlo uchováváme v chladnu.

Nejvhodnějším materiálem nádob na uskladnění je kamenina s víkem, ale v pohodě je i sklo nebo plastové misky. Pokud použijeme sklenice, je fajn, když jsou nahřáté. Zabráníme tím prasknutí skla po nalití horkého sádla.

• Teplé tekuté sádlo sběračkou opatrně nandáváme do suchých a čistých nádob.
Nabíráme jen ze shora, nezajíždíme dolů.
Nemícháme.

• Je fajn dát poslední zbytky ode dna hrnce do zvláštní nádoby, toto sádlo pak nepoužíváme na smažení.
Při něm by se mohly zbytky škvarků připalovat, ale namazané na chlebu je vynikající.
Malé množství sádla, tak do půl centimetru, necháme v hrnci, dosmažíme na něm škvarky.

• Po zchladnutí sádla misky nebo sklenice dobře uzavřeme a uložíme do chladna.

Doškvaření škvarků

• Škvarky vrátíme do hrnce na zbytek sádla.
• Na středním plameni je okolo dvou minut promícháváme do zlatova.
• Pro lepší barvu k nim můžeme přidat polévkovou lžíci mléka.

Hotové škvarky buď scedíme nebo v nich zbytek sádla ponecháme.

Uložíme je do chladna.

Pro podávání k vínu nebo pivu je lepší cedit, pro mazání na chleba je fajn sádlo ponechat.

Ze škvarků můžeme připravit pomazánku nebo třeba upéct škvarkové pagáčiky.

A takový čerstvě upečený domácí chleba namazaný domácím sádlem, jemně posolený a posypaný cibulkou, to je delikatesa!

TIP!  Pro vyloučení rizika připálení můžeme před začátkem škvaření do hrnce nalít dvě až tři polévkové lžíce studené vody.

Pokud škvaříme v silnostěnném hrnci, je to vcelku zbytečné, při použití hrnce z tenčího materiálu pro jistotu vodu přidáme. Stejně tak ji raději přidáme při zpracování většího množství sádla najednou.

 
Sádlo

Sádlo má v české kuchyni nezastupitelnou roli.

Hodí se na smažení, vaření i pečení.
Sádlo se dříve také hojně používalo jako léčivá mast na popáleniny a jizvy.
Nahrazovalo i pleťové krémy.

Sádlo skladujeme v chladu a temnu, vydrží nám několik měsíců. Dobře ho uzavřeme, aby nechytalo pachy z ostatních potravin v lednici.

A jedna důležitá informace: podle nejnovějších studií prý jeho konzumace nezpůsobuje zvýšení cholesterolu, takže jeho podíl na vzniku onemocnění cév a srdce není takovým strašákem jako dřív.
  
 .

Přejít na seznam receptů