Houbová mačanka

Mikovská Mačanka, tradiční štědrovečerní rusínská polévka a vzpomínky na Štědrý den v Mikové

Základ

• 500 ml šťávy z kysaného zelí (mělo by stačit ze dvou 500g sáčků)
• 200 ml smetany (30 - 33%)
• 5 polévkových lžic hladké mouky
• 5 stroužků česneku
• 4 bobkové listy, 6 kuliček nového koření, 6 kuliček pepře
• 2 vrchovaté hrsti sušených hub
• sůl, kmín

K servírování do porcí na talíři

• 125 g másla
• 1 větší cibule
• 1 čajová lžička sladké mleté papriky

Jak na to  

- pod tekoucí vodou v sítu propláchnout a zlehka promnout nalámané sušené houby
- vařit okolo 15 minut v osolené vodě s bobkovým listem, kmínem, celým pepřem a novým kořením
- přilít šťávu z kysaného zelí, vmíchat utřený česnek, přivést k varu
- zahustit moukou dobře rozmíchanou ve studené vodě, 20 - 30 minut povařit
- na závěr vmíchat smetanu, přivést k varu, vypnout
- v másle 15 - 20 minut restovat nadrobno pokrájenou cibuli, odstavit, po chvilce vmíchat sladkou mletou papriku
- do každého talíře přidat pár lžiček orestované cibulky s máslem
.

Výborná polévka, která nechyběla na štědrovečerním stole na východním Slovensku. Podávala se s chlebem, který se do ní namáčel - odtud její název. 
Pod receptem jsou zachyceny zvyky, které se v Mikové dodržovaly. Tak, jak je při společném vzpomínání dala dohromady moje mamka a její sourozenci.


Příprava

Ze dvou sáčků kysaného zelí slijeme šťávu.
Zelí dobře vymačkáme.
Šťávy by mělo 500 mililitrů. 
Když bude slité šťávy o trochu více, nevadí. A jen fajn vědět, že se dá koupit i samostatně. Například v DM drogerii, na farmářských trzích, v prodejnách se zdravou výživou. 
Od slovenských výrobců se samotná šťáva prodává pod názvem Juška.

Oloupané stroužky česneku prolisujeme nebo jemně utřeme.
Smetanu vyndáme z lednice, aby nebyla studená.
Pokud bychom ji do polévky vlili hned po vyndání z lednice, srazila by se.

Povaření hub

Dvě hodně vrchovaté hrsti sušených hub nalámeme na menší kusy.
Dáme je do cedníku, pod tekoucí teplou vodou je propláchneme a lehce promneme.
Propláchnuté houby dáme do většího hrnce.

Zalijeme je 2 litry vody.
Vmícháme čajovou lžičku soli a kmínu.

Přidáme celý pepř, nové koření a bobkový list.
Na mírném plameni vaříme 15 až 20 minut do změknutí.


Uvaření

K měkkým houbám přilijeme šťávu z kysaného zelí, vmícháme utřený česnek.
Přivedeme k varu.

Ve 250 mililitrech studené vody důkladně rozmícháme mouku.
Přes cedník ji za stálého míchání nalijeme do hrnce. 

Mícháme důkladně, aby se z mouky nenadělaly žmolky.
Okolo půl hodiny povaříme, občas promícháme.

Na závěr vlijeme do polévky smetanu, přivedeme k varu, vypneme.

Osmažení cibule

Ihned po té, jak polévku zahustíme moukou, začneme připravovat cibuli.

Měla by být hotová zároveň s dovařením mačanky. 

• Sloupnutou cibuli nakrájíme na malé kostičky.
Nasypeme je do většího hrnku, přidáme máslo a pomalu zahříváme.

• Na mírném plameni občas promícháme, hlídáme, aby zpěněné máslo z hrnku "neuteklo".
Za 15 až 20 minut bude cibule opečená dozlatova.
Odstavíme ji ze sporáku.
Budeme počítat s tím, že se po odstavení bude ještě chvíli smažit.

• Po zhruba dvou minutách k cibuli vmícháme mletou sladkou papriku. 

Servírování

Polévku nalijeme do talířů.

Na každou porci přidáme pár lžiček orestované cibule i s máslem, ve kterém se smažila. 

Mačanku podáváme s chlebem.

A když ji uvaříme den předem, přes noc se rozleží a bude ještě chutnější.

Vzpomínky mamky, Milky, Anči, Maruš a Andreje na vánoční svátky v Mikové 


Pravoslavní věřící slaví Kristovo narození, po rusínsku Roždestvo christovoj, podle juliánského kalendáře, tedy 6. ledna.

Na Štědrý den, po rusínsku Svjatyj večir, se držel půst, kromě malých dětí nikdo nic přes den nejedl.

Před večeří táta v potoce vysekal sekyrou do ledu díru, všichni se symbolicky umyli ve studené vodě, aby byli následující rok zdraví. 
Ještě před večeří dostali krmení domácí zvířata. 

Z chléva do světnice přinesl táta malé množství slámy, položil ji na podlahu pod stůl jako symbol jesliček.
Sláma se později dala k ovocným stromům na zahradě, aby dobře rodily.

Vždy bylo prostřeno pro jednoho navíc, kdyby přišel pocestný, aby mohl přisednout.

Před zasednutím ke stolu se otevřelo okno a symbolicky se zavolala jména členů rodiny, kteří doma chyběli, aby šli domů společně povečeřet. 

Nejčastěji to byla jména dcer, které po svatbě odešly z domu.

Večeře byla postní, bezmasá, zakončovala předcházející čtyřicetidenní půst.
Jídla se připravovala po celý den, z každého se odebralo malé množství pro domácí zvířata.  
Všechna připravená jídla se dala najednou na stůl. 
 
Samotná večeře začínala modlitbou.
Po ní udělala maminka všem pro zdraví na čele křížek z medu, přitom každému popřála, aby byl zdravý jako česnek a sladký jako med. 

Následoval přípitek pálenkou.
Po zahájení sváteční večeře se už od stolu nevstávalo. Jediná, kdo mohl vstát, byla maminka, všichni ostatní až po závěrečném sfouknutí svíčky.
 
Na stole bylo 12 různých jídel.
Chléb, syrový česnek, med, mačanka, bezmasá zelňačka, pirohy vařené i pečené, koločená fazole, fazolová polévka se sušenými švestkami, jablka, ořechy, bobalky.
Jako první se jedl česnek s medem, to aby byli všichni zdraví, jako poslední bobalky neboli opekance s mákem.
Z každého jídla se ochutnal alespoň malý kousek. 

Každý si sám nabíral z mís a talířů uprostřed stolu.

Po celou dobu večeře na stole hořela svíčka zastrčená do sklenice se zrním, které bylo symbolem hojné úrody. Svíčku po večeři táta sfoukl a všichni sledovali dým. Pokud šel rovně nahoru, znamenalo to dobrý nadcházející rok.

Po večeři chodili po vesnici chlapi na koledu. Starší dostávali štamprličku, mladší jablka a ořechy. K zakousnutí byly kousky klobásy a slaniny.
V pozdějších letech se začaly dávat i drobné mince.

Na Boží hod se nesmělo zametat, ze stavení by se vymetlo štěstí. 
Také se v tento den nechodilo na návštěvy, jen do kostela.

Christos raždajetsja! - Slavite jeho!

.

Přejít na seznam receptů