pondělí 14. prosince 2015

Houbová mačanka

Mikovská Mačanka - tradiční štědrovečerní rusínská polévka


  • 2 vrchovaté hrsti sušených hub
  • 500 ml šťávy z kysaného zelí (mělo by stačit ze dvou 500g sáčků)
  • 5 polévkových lžic hladké mouky
  • 4 - 5 stroužků česneku
  • 200 ml smetany (30 - 33%)
  • 1 čajová lžička soli
  • 1 kávová lžička kmínu
  • 6 - 8 kuliček nového koření
  • 6 - 8 kuliček pepře
  • 4 - 5 bobkových listů
  • 1 větší cibule
  • 125 g másla
  • 1 čajová lžička sladké mleté papriky

Jak na to  

- pod tekoucí vodou v sítu propláchnout a zlehka promnout nalámané sušené houby
- vařit okolo 15 minut v osolené vodě s bobkovým listem, kmínem, celým pepřem a novým kořením
- přilít šťávu z kysaného zelí, vmíchat utřený česnek, přivést k varu
- zahustit moukou dobře rozmíchanou ve studené vodě, 15 minut povařit
- na závěr vmíchat smetanu, přivést k varu, vypnout
- k servírování orestovat v másle nadrobno pokrájenou cibuli, odstavit, po chvilce vmíchat sladkou mletou papriku
- do každého talíře přidat pár lžiček orestované cibulky i s máslem
.


Výborná polévka, která nechyběla na štědrovečerním stole na východním Slovensku. Jedla se s chlebem, který se do ní namáčel - odtud její název. 
Nedávno mamka, její mladší a starší sestra vzpomínaly na zvyky, které se na vánoční svátky dodržovaly v Mikové. 
Jsou zachycené pod receptem.

Ze dvou sáčků kysaného zelí slijeme šťávu. Mělo by ji být okolo 500 mililitrů.
Zelí dobře vymačkáme, když bude šťávy o trochu více, nevadí.
Dá se koupit i samostatně. Například v DM drogerii, na farmářských trzích, v prodejnách se zdravou výživou. Od slovenských výrobců se šťáva prodává pod názvem juška.
Oloupané stroužky česneku prolisujeme nebo jemně utřeme.
Smetanu vyndáme z lednice, aby nebyla příliš studená.
Pokud bychom ji do polévky vlili hned po vyndání z lednice, srazila by se.

Dvě hodně vrchovaté hrsti sušených hub nalámeme na menší kusy. Dáme do síta a pod tekoucí teplou vodou opláchneme, lehce promneme.
Vyklopíme do většího hrnce, přilijeme 2 litry vody, vmícháme sůl, kmín, celý pepř, nové koření a bobkový list.
Na mírném plameni vaříme 15 - 20 minut do změknutí hub.
Přilijeme šťávu z kysaného zelí, vmícháme utřený česnek, přivedeme k varu.
V hrnku důkladně rozmícháme mouku ve 250 mililitrech studené vody.
Přes síto nalijeme do hrnce, mícháme, aby se z mouky nenadělaly žmolky.
Okolo 15 minut povaříme, občas promícháme.
A v mezičase připravíme cibulku k servírování.

Cibuli nakrájíme na malé kostičky. Dáme do většího hrnku, přidáme máslo a pomalu zahříváme.
Mícháme, hlídáme, aby zpěněné máslo z hrnku neuteklo.
Za 15 - 20 minut bude cibule opečená dozlatova.
Dáme stranou, po chvilce vmícháme mletou sladkou papriku.
Ze sporáku odstavíme raději o malou chvilku dřív, budeme počítat s tím, že i po sundání se bude cibule ještě v horkém másle minutu, dvě smažit.

Na závěr vlijeme do polévky smetanu, přivedeme k varu, vypneme.
Při servírování přidáme na jednotlivé porce pár lžiček orestované cibule i s máslem.



TIP!  Mačanku je ideální uvařit den před podáváním. Rozleželá je ještě chutnější.


Vzpomínky na vánoční svátky v Mikové

Tak jak si je pamatuje moje mamka a její sestry.

Na Štědrý den se držel půst, kromě malých dětí nikdo nic přes den nejedl.
Před večeří táta vysekal v potoce sekyrou do ledu díru, všichni se symbolicky umyli ve studené vodě, aby byli následující rok zdraví.
Večeře byla postní, bezmasá.
Jídla se připravovala po celý den, všechna se dala najednou na stůl. Po zahájení sváteční večeře se už od stolu nevstávalo.
Před večeří se otevřelo okno a symbolicky se zavolala jména členů rodiny, kteří doma chyběli, aby šli domů společně povečeřet.
Třeba jména dcer, které se vdaly a odstěhovaly. 
Vždy bylo prostřeno pro jednoho navíc. Kdyby přišel pocestný, aby mohl přisednout ke stolu.
Z každého jídla se odebralo malé množství pro domácí zvířata. 
Do světnice táta přinesl malé množství slámy, který se položil na podlahu pod stůl - jako symbol jesliček.
 
Samotná večeře začínala modlitbou, po ní udělala maminka všem pro zdraví na čele křížek z medu. 
Na stole bylo 9 různých jídel.
Chléb, syrový česnek, med, mačanka, bezmasá zelňačka, pirohy vařené i pečené, bobalky, fazolová polévka se sušenými švestkami, halušky, naložený tvaroh, jablka, ořechy.
Jako první se jedl česnek s medem, to aby byli všichni zdraví.
Z každého jídla se ochutnal alespoň malý kousek. 

Na stole po celou dobu večeře hořela svíčka zastrčená do sklenice se zrním, které bylo symbolem hojné úrody. 
Po večeři ji táta sfoukl a všichni sledovali dým. Pokud šel rovně nahoru, znamenalo to dobrý nadcházející rok.

Sláma z pod stolu se symbolicky dala k ovocným stromům na zahradě, aby dobře rodily.

Na Boží hod se nesmělo zametat, ze stavení by se vymetlo štěstí. 
Také se v tento den nechodilo na návštěvy, jen do kostela.





.




Přejít na seznam receptů

Žádné komentáře:

Okomentovat